POZOŘICKÝ KOSTELNÍ BETLÉM
Pozořický kostelní betlém vytvořil na zakázku v roce 1913 sochař a malíř Jan Knebl.
„V roce 1913 pořízen byl nový betlém v kostele pro vánoční dobu od sochaře - malíře Jana Knébla ve Frenštátě nákladem 850,- K. od dobrodinců." Farní kronika
Valašský malíř a sochař Jan Knebl se narodil v roce 1866 v Trojanovicích nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm. Pro svá díla čerpal náměty právě z rodného kraje, přírody, ale i z života místních lidí. Tvořil plastiky, busty, plakety, obsáhlé je také jeho dílo malířské a grafické. Mimoto je autorem několika betlémů. I pro betlémy čerpal motivy z rodného Valašska, proto se často označují jako valašské. Jeden z nich doputoval dokonce až do Montgomery v USA. Další betlém zhotovil Jan Knebl pro kostel sv. Martina ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde prožil většinu života a v roce 1962 zemřel.
Pozořický betlém byl vytvořen na míru, proto je o něco větší než ten ve Frenštátě. Nad samotnou scénou Narození je na plátně o rozměrech 3,3x3,2 m zobrazen pohled na město Betlém pod noční oblohou. V levé části plátna najdeme pastýře se stádem oveček a anděla. V přední části je namalovaná skála, která spolu s reálnou jeskyní před plátnem tvoří jakoby jeden celek. Jeskyně je vysoká 1,2 m a je vytvořena technikou papírmaše (směs drceného papíru, vody a lepidla, která se po vytvarování lije do forem a suší se). Před jeskyní je na podiu rozmístěno 14 figur a 3 velbloudi, jejichž výška je 70 cm. Stojící postavy jsou vysoké až 60 cm. Jak zmiňuje farní kronika, za betlém zaplatila farnost 850 rakousko-uherských korun. Pro představu, 1kg žitného chleba stál tehdy 0,30K a dělník si vydělal v průměru 3K denně. Farní kronika se také zmiňuje o předchůdci Kneblova betléma: v roce 1731 nechal tehdejší farář Josef Leffler namalovat betlém „… pro období božího narození.“
O pozořický betlém se několik desetiletí staral kostelník Štěpán Ambrož (1875 - 1961) - pozlacovač, restaurátor a autor lidových betlémů. Rodinné řemeslo a také starost o betlém převzal jeho syn, také Štěpán (1914 - 2007). Vytvářel domácí betlémy stejně jako jeho otec a byl to právě Štěpán Ambrož mladší, který spolu se sochařem Metodějem Kocourkem (1885 - 1975) obohatili Kneblův betlém o velké stádo ovcí.
Formy na ovečky a dva berany vyřezal po 2. světové válce pan Kocourek. Do jejich odlévání se pustil Štěpán Ambrož mladší až po komunistickém převratu, kdy musel ukončit svoji živnost a nastoupit jako lakýrník v závodu Zetor.
Ve vzpomínkách pan Ambrož svému vnukovi vyprávěl o nezdarech při odlévání oveček. Nedařily se uši, prý vypadaly jako rohy a ovečky nebyly pěkné. Nakonec pomohly pracovní rukavice ze Zetoru. Konce prstů posloužily jako forma na sádrová ouška a dodatečně byly ovečkám přilepeny. Velké stádo oveček potřebovalo před jeskyní prostor, a proto bylo rozšířeno podium, na kterém je betlém vystaven. Celkový rozměr podia je 4x2 m.
Betlém byl restaurován v roce 1958 a v roce 2012 byl obnoven nátěr figur.
TŘEŠŤSKÝ BETLÉM NA FAŘE
Historie našeho třešťského betléma se pojí s osobností Mons. ThDr. Karla Pavlíčka. Ten byl po svém vysvěcení v roce 1970 ustanoven farním vikářem v Třešti.
Třešť je významným místem české betlémářské tradice. První betlémy tu vznikají už na počátku 19. století a jejich výroba je živá dodnes. Betlémy uchovávají jako rodinné dědictví nejčastěji rodiny řezbářů a každá generace je rozšiřuje o nové figury. Každoročně pak betlémy během adventu staví ve svých domech a od 26. prosince až do 2. února vítají návštěvníky z celé republiky, kteří mají o prohlídku zájem. V posledních letech obsahuje tzv. „betlémská cesta v Třešti“ okolo 25 betlémů v různých domácnostech.
V Třešti se Karel Pavlíček seznámil s několika místními řezbáři, například s dodnes tvořícími Josefem Bílým, Ondřejem Rešlem nebo Aloisem Roháčkem. Právě od nich dostal otec Karel první figurky a pařezy, ale i betlémskou jeskyni, města nebo kovárnu. Otci Karlovi tak vznikal vlastní betlém, který si po odchodu z Třeště v roce 1974 odvezl s sebou spolu se zkušenostmi s jeho stavěním.
V roce 1979, po krátkém působení v Modřicích, byl Karel Pavlíček přeložen do Ivančic, kde strávil 16 let. Tady pro stavbu betléma nadchl chlapce z řad ministrantů. Každoročně společně chodili hledat nové pařezy, sbírat mech a následně stavěli celý betlém, který se neustále rozšiřoval. Otec Karel totiž od svých přátel z Třeště pravidelně dostával další a další figurky. Z některých ministrantů otec Karel doslova vychoval nové betlémáře. Příkladem může být Tomáš Pavlík, který se výrobě a stavbě třešťského betléma věnuje profesionálně. I v našem betlémě je od něj několik figur.
Když v roce 1996 přišel Karel Pavlíček do Pozořic, betlém zůstal v Ivančicích. Stěhoval se až o rok později, v roce 1997. Hned toho roku se otec Karel opět pustil do stavění betléma s místními ministranty, začal je učit této dovednosti a formoval jejich vztah k betlémářství i samotnému betlému. Když byli kluci školou povinní, stavěli betlém i měsíc a půl dopředu, každý den jednu až dvě hodiny přede mší. Po několika letech už byli chlapci nejen rychlejší, ale hlavně zcela samostatní. Přesto byl otec Karel vždycky rád u toho, když se v adventu se stavbou betléma započalo, stále také dostával od přátel nové figury, a betlém tak rozšiřoval. Přímo do Třeště dokonce dvakrát svoje stavitele o vánocích vzal, aby je seznámil s místní tradicí i řezbáři. Získané zkušenosti mladí betlémáři učili ty ještě mladší, takže se počet stavitelů zvyšoval. V současnosti staví betlém okolo deseti kluků, kteří mu před vánocemi intenzivně věnují plných pět dní. Betlém každý rok obměňují a vylepšují. Díky této jejich službě se třešťský betlém staví na pozořické faře nepřetržitě až dodnes, ačkoliv jeho „pater“ Karel Pavlíček už u toho přímo být nemůže. Jemu však patří dík za tento farní poklad, který tu, doufejme, bude obdivovat ještě několik příštích generací.
Jak se staví třešťský betlém
Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu zvanou „lončoft“. Základními komponenty třešťských betlémů jsou většinou středově umístěná zbořeniště (místo narození), města a volná krajina se stromy či drobnými stavbami selských usedlostí. Celá scenérie je vytvořená podle fantazie betlémáře, z pařezů a mechu. Pařezy budí dojem holých rozeklaných romantických skal a mech zdání zelených lučin a pastvin pro pasoucí se stáda oveček. Popsaný koncept je obecným východiskem, přesný návod na stavbu třešťského betléma neexistuje. Záleží na betlémáři, jak celou konstrukci a následně i scenérii vymyslí. Proto každý rok můžeme obdivovat jiný, nový originál.
Lešení
Nejdříve betlémáři postaví lešení se zadní opěrnou stěnou, na kterou připevní pozadí, tzv. „lončoft“.
Pařezy
Potom mohou stavitelé začít umisťovat jednotlivé pařezy. Začínají od nejhlavnějších, tedy od jeskyně, a postupují do stran.
Pletivo
Dále betlémáři umístí koryta pro vodu a zkontrolují funkčnost všech objektů. Pletivem potom překryjí největší nerovnosti a volná místa.
Mech
Jedna z nejdůležitějších prací je tzv. „mechování“. Podstatnou část pařezů a veškeré pletivo je třeba pokrýt různými druhy mechů. Mech se každý rok během listopadu sbírá čerstvý, na své využití čeká ve farním sklepě.
Figury
Vzniklé planiny je možné ozdobit různými druhy sušených květin a větvemi různých stálezelených stromů. Nakonec betlémáři rozmístí do scenérie jednotlivé figury.
Zajímavosti našeho betléma
První figura, kterou otec Karel Pavlíček dostal, je Trubač. Většinou se nachází nad jeskyní.
Nejstarší známá figura je Stojící pastýř u zjevení. Datuje se do roku 1897.
Velmi starou figurou je i Horník, většinou vylézající z nějaké štoly.
Tři dětské figury jsou kopiemi skutečných dětí řezbáře.
Velmi cennými jsou plastické trojrozměrné stromy (5 smrků a 1 bříza), dnes takovéto stromy již žádný řezbář nedělá.
V našem betlémě je cca 88 ovcí, 50 stromů, 45 darovníků, 36 dalších zvířat, 17 pastýřů, 4 andělé, 3 králové, 5 chalup a 2 města.Na slavnost Zjevení Páně, neboli Tři krále (6. ledna) se betlémská jeskyně proměňuje: Panna Maria a jesličky s Jezulátkem se oddělají a do jeskyně se dá tzv. Tříkrálová Panna Maria, která už staršího Ježíška drží v náručí. Samozřejmě v jeskyni přibudou i tři králové.
V betlémě máme také tajemnou studnu. Když do ní vhodíte minci, rozezní se poblíž stojící zvonička.